Sakury a hora odpadků

Multikulturní pořad o citlivém vztahu Japonců k přírodě, ale nejen k ní.

Japonské zahrady, bonsaje, ikebana – fenomény, které obdivuje celý svět. Špičková technika, hybridní motory, elektromobily – druhá tvář země, kde se prolínají kulturní tradice s technikou budoucnosti.

Zastavme se na chvíli a pozorujme fascinující dokonalost květů sakur. Skloňme se před krásou, genialitou a spravedlností přírodních zákonů. Následujme je.

Pořad „Sakury a hora odpadků“ je inspirujícím zamýšlím se nad vnějšími i vnitřními aspekty vztahu Japonců k přírodě a to formou přiměřenou dané věkové skupině žáků. Pořad je doplněn promítáním.

Úhel pohledu Japonců na každodenní život, mezilidské vztahy, na přírodu, prostě na vše, co nás obklopuje, se liší od našeho. Japonská kultura, zvyky, chování, způsob života a z toho všeho plynoucí úspěchy nám mohou být zdrojem inspirace. Mimořádně silný vztah Japonců k přírodě je známou skutečností. Nejde ale jen o tyto vnějškové projevy úcty k přírodě. Celý způsob myšlení Japonců vychází ze souznění s přírodními zákony.

Japonská mentalita má prameny v několika náboženských směrech. Vztah Japonců k přírodě vychází především ze šintoistických tradic. Člověk se cítí být přirozenou součástí přírody, nikoliv jejím vládcem. Antropocentrismus je naopak evropskou záležitostí.

Šintó je učením o kultu přírody. Vzniklo z vřelého vztahu Japonců k okolnímu světu a životu. Říká se, že všechno na světě má svojí duši a je tudíž posvátné: hora chrlící oheň, lotos kvetoucí ve vodě, duha na nebi, celá příroda... Japonci uctívají přírodu nikoli ze strachu před nepředvídatelnými jevy, hrozícími živelnými pohromami, nýbrž z nesmírné vděčnosti a úcty ke všemu, co z přírody vychází.

Šintoistická víra naučila Japonce milovat přírodu, těšit se z jejích proměnlivých krás a radovat se z různorodosti a barvitosti života.